Kompas pro duši
Doba se posouvá, člověk se mění. Má potřeba sdílet s Vámi zůstává stálá - jakási trvalá a přirozená součást toho, kým jsem.
Úvodní dopis
Tzv. průvodka. Aneb co zhruba tím chce básník říci.
Jediné místo, kde se teď opravdově a skutečně nacházíme, je TADY A TEĎ. To je místo, kde musíme začít hledat. Tedy chceme-li se najít...
Přítomný okamžik.
To, co bylo - už dávno není. To, co bude - zatím ještě vůbec není.
Zastavím se.
Naladím se na svůj dech, vnímám tlukot svého srdce.
Okolní svět přestane existovat, jako ponorka klesám do hlubin svého těla a své duše.... Nic nehledám. Vlastně ano - sebe, klid, mír a odpovědi. Donedávna jsem to vše hledala všude jinde, jen ne tady.
Ze všech vyzkoušených možností je tato jediná, která mě nikdy nezklame. Která mě vždy podpoří, vyzdvihne a povznese když jsem příliš dole, ukotví a uzemní když jsem příliš nahoře. A přitom ji mám stále u sebe. Kdykoliv, kdekoliv, nonstop. Přirozená součást mě samotné, můj střed, mé pravé já. Nefalšované a ryzí....
Doba se posouvá, člověk se mění. Má potřeba sdílet s Vámi zůstává stálá - jakási trvalá a přirozená součást toho, kým jsem.
Za co se nemusíš cítit provinile?
Ukotvení v přítomném okamžiku.